V noci vtrhlo do domu pana Jiřikovského policejní komando. Ten nejspíš s vědomím čí bitcoiny zůstaly v jeho držení, vzal své děti a snažil se utéct přes střechy domů. Před policií zločinci neutíkají spolu se svými malými dětmi, aby je tím vystavili smrtelnému riziku. Navíc zločinci páchající trestnou činnost přes počítač. Konečně i police následně sdělila, že byl rád, když zjistil, že jde jen o Polici. Dalším faktem je, že byl pozván na druhý den k výslechu, tudíž asi logicky neočekával, že k němu v noci vtrhne zásahovka.
V celém takzvaném bitcoinovém procesu je mnoho momentů, které nasvědčují o selhání řady složek státu policií a státními zástupci počínaje a vládou konče. Vláda Petra Fialy čelí podezření, že její členové jsou buď úplně neschopní, nebo naopak rafinovaně všeho schopní. Hlavní aktér ministr spravedlnosti Blažek sice rychle pochopil, že po provalení rozměrů celé věci už v politice nemůže přežít, ale roli ministra financí Stanjury a samotného premiéra se zatím daří úspěšně zamlžovat.
Nemohu se zbavit dojmu, že současný spektakulární zásah u pana Jiřikovského má jen zakrýt sérii selhání a neprofesionality nejvyšších míst a svojí razancí má od těchto pochybení odvést pozornost. Zásah působí jako přehnané divadlo, které navíc ohrozilo životy a zdraví dětí pana Jiříkovského. Tohoto aspektu věci se zatím média vůbec nevšimla, jakoby život dětí údajného zločince neměl žádnou cenu.
Policie si musela být vědoma toho, že pan Jiříkovský může mít z mnoha důvodů strach před různými kriminálními živly o život svůj a svých blízkých. Taky ví, že nejde o žádného teroristu a násilníka, který by kladl odpor. Pokud už nechtěli počkat, až se k nim na předvolání dostaví, měli přijít v normální denní dobu a nejprve slušně zazvonit. To by ovšem nebylo mediálně tak výživné a neodvedlo by to pozornost od vlivných spolupachatelů.
Postup policie a dozorujícího státního zástupce by měl být vyšetřen a doufám, že k tomu dojde už za jiné vlády, protože současná nebude mít žádný zájem pojmenovat další evidentní selhání složek, za které nesou minimálně politickou odpovědnost.
Zrekapituluji možná selhání státních orgánů v této věci:
1.neschopnost policie rozkrýt obsah elektronických zařízení, na kterých měly být ukryty bitcoiny v miliardové hodnotě získané z prodeje drog. Zde souhlasím s tím, že to není snadné, ale je nutné zjistit, co policie a státní zastupitelství udělaly pro to, aby s nimi pan Jiřikovský v tomto spolupracoval. A jaké odborníky k rozšifrování policie využila.
2.podmíněné propuštění z výkonu trestu po absolvování jeho poloviny. Zde selhal soud protože podmíněné se propouští ne za dobré chování, jak se lidé a novináři často mylně domnívají, ale při naplnění znaků nápravy. Zločinec není napraven, pokud nadále tají přístup ke svým zařízením, kde je důvodné podezření, že obsahují výnosy z trestné činnosti. To, že není napraven dokázal navíc tím, že celou dobu tvrdil, že hesla nemá, aby následně začal jednat s Ministerstvem spravedlnosti a fakticky prokázal, že celou dobu lhal. Už toto samotné je porušení podmínek propuštění a dohlížející soud měl hned reagovat. Zde by se mělo zjistit, zda na to byl ministerstvem upozorněn.
- velmi diskutabilní je rozhodnutí Nejvyššího soudu a následně Krajského soudu v Brně, které rozhodly, že u části zařízení nebude obsah smazán a pan Jiříkovský má nárok na jejich vrácení. Plně chápu složitost rozhodování za situace, že nejsou jednoznačné důkazy o tom, že elektronika je nástrojem trestné činnosti. Nicméně pokud někdo vymyslí a provozuje platební úschovnu pro bitcoiny z kriminální činnosti, je s vysokou mírou pravděpodobnosti jisté, že jeho technika s touto činnosti přímo souvisí. Víme, že naše soudy v jiných případech neváhají a na základě vlastní úvahy z nepřímých důkazů dojdou k závěru, že věc se vysokou mírou pravděpodobnosti stala. Zde nelogicky došly k pravému opaku.
4.Ochota vedení ministerstva spravedlnosti uzavřít s odsouzeným zločincem obchod, kdy minimální část zisku z jeho trestné činnosti získá stát, kdy není jasné, kdo měl získat zbytek mnoha miliard.
5.Pasivita ministra financí a premiéra, kteří po obdržení informace, že Ministerstvo spravedlnosti uzavírá pochybný obchod se zločincem, neudělali nic, aby tomuto protiprávnímu kroku zabránili.
6.Pasivita tajných služeb a nejvyššího státního zastupitelství, kteří ač o věci byly informováni, neučinily žádné kroky ke zmapování míry zapojení jednotlivých aktérů do pokusu o legalizaci výnosů z mezinárodní trestné činnosti napojené na obchod s drogami. Na jejich nečinnost usuzuji z faktu, že nikdo z rozhodujících aktérů nebyl zadržen. Musela probíhat čilá komunikace mezi advokátem a špičkami Ministerstva spravedlnosti, která měla být po celou dobu sledována. Jde totiž o podezření na ohrožení národní bezpečnosti plynoucí ze zapojení špiček státu do mezinárodního zločinu.